Helimania

Napadla vás někdy možnost, že byste si rádi zahráli v televizi? Víte, že se dá do publika různých pořadů dostat jako komparz a tím si vydělat i nějaké peníze?
 
Jak to probíhá?
Je potřeba se nejdříve přihlásit přes nějakou castingovou agenturu, kde zjistíte v jejich nabídce, že hledají komparzisty do různých pořadů. Většinou je potřeba zaslat e-mail s jménem, příjmením, věkem, telefonem a samozřejmě několik fotek (obličej, postava). Protože i do komparzu se vybírají lidé podle toho, jak do jakého pořadu se hodí. Následně čekáte, až se vám ozve někdo z agentury s nabídkou spolupráce. Dozvíte se přesné časové rozvržení, kdy komparz probíhá a také místo, kde se natáčí.

Počítejte s tím, že takový komparz většinou trvá půl dne (v závislosti na pořadu), někdy se totiž točí několik dílů a je potřeba mít několik věcí na převlečení. Jako komparz nepočítejte s žádným extra zázemím, takže se musíte spokojit i s tím, že budete sedět třeba na recepci s ostatními lidmi. Následně proběhne natáčení a po natáčení dostáváte na ruku honorář. Vždy s danou agenturou podepisujete smlouvu na konkrétní natáčení. Smlouvu máte vy i agentura a odnášíte si ji domů. Kromě toho, že si nějaké peníze můžete vydělat, tak získáte i zajímavé zkušenosti, jak to probíhá při natáčení. Někdy je komparz i do menších rolí v seriálu nebo ve filmu. Můžete si zahrát třeba pacienta, který bude chvilku vidět v televizi a máte možnost se tím setkat i se známou osobnostní televizní zábavy. Je to rozhodně zajímavá zkušenost. Jen je poměrně časové náročná, právě kvůli nutnosti být třeba celý den na natáčení. Nelze si vybrat pouze nějaké hodiny.
 
Jaké dostaneme ohodnocení?
Komparz rozhodně není určen proto, abyste nechodili do práce, tolik si určitě nevyděláte. Ohodnocení (pokud to není větší role) se pohybuje dle nabídky agentury a pořadu. Může být od 300 Kč do 600 Kč za natáčení cen (půl dne). Tím pádem si můžete přivydělat nějakou menší částku k rozpočtu a brát to hlavně jako zábavu. Pokud jsou to větší role, ale tam to není bráno jako komparz, ale jako role, tak si můžete přijít až na 3 000 Kč. Opět záleží na nabídce agentury a na druhu pořadu, pro který budete hrát.
 
 
 

Neplacení alimentů. Největší problém dnešní doby. Lidé by si měli konečně uvědomit, že výživa na dítě je velmi důležitá. Každé druhé manželství v České republice končí rozvodem. Mnoho dětí tedy žije v neúplné rodině a je důležité, aby se oba rodiče starali o jeho výživu. Platit na dítě rodič musí, ikdyž se s dítětem nestýká. Dítě má právo na stejnou úroveň života, jako jeho rodič.

Pokud to zajde až tak daleko, že se dostanete až k soudu a nevyjdete mu vstříc, může to pro vás dopadnout velmi špatně. Mohou vám výživné na dítě vyměřovat. Průměrná výše výživného se pohybuje okolo 2500, -.

Pokud jeden z rodičů neplatí (nejčastěji je to tedy otec, jelikož dítě většinou zůstává v péči matky) a nepomohla ani domluva, existují jiné možnost. Jednou z nich je exekuce. Nemusíte se bát žádných poplatků, jelikož vše hradí dlužník. Právě exekuce je asi nejlepší možností, jak získat alimenty na dítě. Dále to může být odstavení účtu, sebrání řidičského průkazu či srážky se mzdy.

Pokud nebude dlužník platit déle jak čtyři měsíce, podejte trestní oznámení. Správně by se trestní oznámení mělo podat na policii, ale mnohdy je to velmi zdlouhavé a je lepší oznámení podat přímo na soudě. Neplatičům může hrozit až pět let vězení. Je opravdu smutné, že až 35% rodičů neplatí vyživovací povinnosti na své dítě. 

Pokud je dítě plnoleté a stále studuje, tudíž nemá žádné příjmy a rodiče mu nechtějí přispívat na živobytí, musí si bohužel řešit vše samo.

Existuje také možnost, že pokud rodič nemá peníze nebo je z něj nelze dostat, pak alimenty hradí prarodiče. Platí pro ně také to, co pro rodiče. Pokud nepředloží všechny doklady a listiny tak, jak se má, bude z jejich měsíčního příjmu vyměřeno výživné pro dítě. Jeden muž už velmi dávno řekl: „Alimenty jsou přímá daň ze zábavy. Nezřídka i z cizí.“ a má pravdu. 

Vánoce by v první řadě měly být svátky plné klidu a pohody, ne stresovým obdobím, zvlášť pro ty, kteří nemají peněz nazbyt, ale přesto chtějí nějakým dárkem potěšit své blízké.

Dospělí si mohou snadněji uvědomit, že Vánoce, i přes svou kouzelnou atmosféru, kterou jistě máme rádi všichni, jsou především pro děti, takže na ty je nutné myslet v první řadě.
–        pokud žijete od výplaty k výplatě, jen těžko se Vám bude šetřit na nějaké drahé dárky, a mnoho lidí jistě napadne vzít si tzv. rychlou půjčku. Tohle řešení dobře zvažte, protože splátky, a především úrok je u této formy půjček dost vysoký, a při životě od výplaty k výplatě se Vám může stát, že na její splácení nebudete mít, a radost z Vánoc tak může být draze vykoupená, např. až exekucí
–        pokud jste letos nestihli nic ušetřit, můžete letošní vánoční dárky vyřešit tak, že dárky dáte jen dětem a Vy dospělí si prostě dárky dávat nebudete, zároveň, abyste se nemuseli zadlužit, dětem pořiďte dárky levnější, to však neznamená, že jim musíte nutně kupovat dárky zároveň praktické, větší děti tohle moc neocení, a pro příští rok se připravte na to, že každý měsíc si dáte stranou nějakou tu korunku, nemusí to být tisíce, i tak se Vám podaří ušetřit za rok slušnou sumu na vánoční dárky, a ušetřit se dá, pokud si zavedete seznam při nákupech, srovnáte si ceny elektřiny, a zamyslíte se nad tím, za co vlastně utrácíte každý měsíc, zda jsou to věci opravdu nezbytné

–       pokud přece jen chcete obdarovat všechny členy rodiny i své přátele, můžete jim samozřejmě dárky také vyrobit, babičce můžete uplést šálu, manželovi klidně také, kdo tuhle techniku neovládá, na internetu jsou návody, můžete zkusit vyrobit domácí mýdlo, svíčky apod., pokud rádi zavařujete, můžete klidně darovat domácí produkty, jen vyzdobíte obal. Takových nápadů najdete na internetu celou spoustu a určitě Vám to nezruinuje rodinný rozpočet.
A od příštího roku se snažte každý měsíc dát si nějaké peníze stranou, aby pro Vás ten nadcházející vánoční čas byl opravdu časem klidu a pohody s Vašimi blízkými.

Je nezbytně nutná pro přežití v našem světě. Nemluvíme tu o zachování života jako takového, ale vytváření plnohodnotného života, ve kterém nám ke spokojenosti nic nechybí, a žijeme šťastně. Vyjít se svými penězi je pro někoho samozřejmost a pro jiného umění. Děti se učí velmi rychle a tak bychom toho měli využít dokut to jde a nevtloukat jim do hlavy návyky, kterých se těžko zbavuje.
Komu nakonec nejvíc ublíží rozmazlování?

1.   Rodiče mě učí pracovat s penězi

Měli-li jste štěstí, dostávali jste od mala kapesné a učili se vyjít s málem. Kupovali jste si to, po čem jste opravdu toužili a pokud jste potřebovali víc, dostali jste třeba od rodičů za umytí nádobí desetikorunu. Pravděpodobnost, že takový člověk se postaví na své nohy a začne nejdříve s brigádami a poté s prací a zvládne si na sebe vydělat je vysoká, jelikož už od mala si uvědomuje hodnotu peněz, že nepřichází odnikud a je třeba pro ně něco dělat.
Bez práce nejsou koláče.

2.   Rodiče mě zahrnují láskou a koupí mi, co mi na očích vidí

To je opravdu špatná varianta. Dítě je sice šťastné a nekřičí v obchodě, že jste mu nekoupili sušenky, na druhou stranu, si Vás pevně omotalo kolem prstu a už Vám nic jiného než mu koupit cokoli chce, nezbývá. Je to jako návyk, dítě se naučilo, že dostane, co chce a tak se od této myšlenky není schopno jen tak odpoutat, pokud ho to naučíte v dětství, pak se toho bude velice těžko zbavovat.
Rodičovská láska jako bič.

3.   Rodiče mi koupí to, co potřebuji a občas něco navíc

Zdá se to jako vhodná varianta a zlatá střední cesta. Je pravda, že to tak může fungovat, ale na druhou stranu tato metoda postrádá onu důležitou část, kterou je nakládání s penězi. Dítě nemá peníze, neplatí s nimi a nechápe jejich hodnotu. Pokud mu rodič koupí vše potřebné může se zdát, že víc nepotřebuje a výchovný prvek, nekoupím mu všechno je zachován. Děti však vyrůstají ve světě peněz a měli by se proto s nimi naučit žít. To se však nestane nijak jinak, než že si za vlastní ušetřené peníze koupí to, co si koupit chtějí.
 
Ideální varianta samozřejmě neexistuje, ale dá se jí přiblížit skrz různé výchovné prvky, které zařazujeme do našeho přístupu k dítěti.

Je velice důležité mít přehled o svých penězích a nepůjčovat si zbytečně na věci, které nutně nepotřebujeme, nebo na které si nemůžeme během pár měsíců ušetřit.
Povědomí o vlastních možnostech je velice důležité, jelikož Vás může zachránit před finančním pádem na samé dno. Jen Vy sami víte, kolik vyděláváte, platíte a co Vám zůstává. V životě je nejideálnější variantou nepůjčovat si na nic. Nepůjčit si nikdy je však velice obtížné a do začátku života se tak zadluží naprostá většina z nás. Tím by to ale mělo skončit!

Peníze mohou být jako droga. Droga, která nás užírá a omotává si nás kolem svého prstu. Když máte peníze je to super, protože si můžete všechno dovolit, ukážete všem kolem Vás, jak jste bohatí a vytáhnete se po společenském žebříčku zase trochu výš. Nové auto, značkové oblečení všechno je to tak lákavé, a když si na to můžeme půjčit, je to i snadno dosažitelné. V tomto okamžiku ztrácíte povědomí o vlastních možnostech a vrháte se do hazardu, jestli zvládnete uplatit další půjčku a když to nejde, vezmete si nějakou nekrytou bankou, abyste poplatily staré dluhy.

Po čase budete jako jednoruký žonglér s příliš mnoha noži ve vzduchu, který neví, co bude v příští vteřině.

Na co si dát pozor:
–          Nepůjčujte si, pokud to není nezbytně nutné
–          Nepůjčujte si na dovolenou, na vánoce, na nové lodičky…
–          Nejistěte partnerovy dluhy
–          Neberte si nebankovní půjčku, a když, tak jen na velmi malé sumy peněz
–          Řádně si přečtěte podmínky a spočítejte si, kolik Vás to bude stát
–          Na půjčku se můžete zeptat maximálně ve čtyřech bankách, pak Vás bankovní systém označí za nedůvěryhodného pro půjčku
–          Nejdříve si našetřete alespoň třetinu potřebných peněz

Svět peněz umí být zrádný, avšak díky konkurenci bank v posledních letech se pro běžného člověka podmínky značně vylepšily. Je však stále bezpodmínečně nutné si pořádně přečíst smluvní podmínky než podepíšete, jelikož se můžete chytit do nějaké právnické kličky a nakonec zaplatit mnohem více, než jste si původně mysleli, že zaplatíte.

Náš život ovládají různé senzace okolního světa. Ať už je to zdravá strava, nebo sdílení všeho se svým partnerem, je to stále jen něco jako móda. Nosíme na sobě jako kabát to, co si myslíme, že svět pokládá za správné a neobtěžujeme se řídit ani v nejmenším zdravím rozumem, jelikož v časopise píší to či ono a když to píší, tak je to jistě pravda.

Bydlíme spolu, všechny peníze budeme používat společně!

Nádherná idea, která však velice snadno může narazit na problém. Co když partner není chápavý k módním výstřelkům partnerky a partnerka nechápe, jak je možné tolik utratit za alkohol během jednoho večera. Omezíte sebe, nebo přehlédnete názor partnera. Můžete se to vyřešit spolu, pochopit druhého a přijmout ho, možná to ale dojde tak daleko, že na pomyslnou společnou kupičku dáte vždy o něco méně, abyste měli „tajné“ peníze pro případ náhlé potřeby. Tento způsob může velice snadno upadnout ve vzájemné lhaní. Nemusí, ale pravděpodobně to tak dopadne.

Proč bychom měli mít dvě kreditky, stačí nám jeden účet!

Tento přístup převládá především u starší generace, nikoli dvacetiletých lidí avšak stále se ještě objevuje a není jen občasným jevem. Lidi ke společnému účtu vede spořivost, nemusí platit za dva účty a všechno je jednodušší na placení, když to jde z jednoho místa. Partner, který je dominantnější, pak většinou vládne platební kartou a ten druhý to nejspíš jen přijme.

S jednou platební kartou přichází do života problém. Ten, co nemá peníze u sebe, si stále musí chodit za svým partnerem a pokud ten není tolerantní k potřebám druhých stejně, jako svých nastává tu jistý rozkol a přichází hádky.

O nic méně důležitý je fakt, že pokud vlastník karty zemře, účet se zablokuje a peníze leží v bezpečí banky, dokud se nevyřídí pozůstalost. Zní to jako zanedbatelný problém, jelikož jsme mladí a umřít se nechystáme, ale kolem nás jezdí spousta rychlých aut, a kdo ví, které se dostane do smyku…

Jak tedy na to?

Ctít soukromí druhého a mít nějaké své je v pořádku i ve společném životě, proto je dobré se dohodnout na placení společných nákladů tak, aby na tom nebyl nikdo bit a o zbytek svých peněz se starat sám.

Naše centrální banka je odpovědná za zajištění dostatku peněz v oběhu, aby mohly být pokryty všechny nákupy a prodeje, které mezi lidmi probíhají. Působí jako bankéř pro vládu a komerční banky. A kdo „svým způsobem“ řídí centrální banky? Jednoduše řečeno – soukromé zájmy ze světa komerčních bank.

Finanční plán státu a jeho státní rozpočet by měl být důvěryhodný. Je dobře, pokud skončí s přebytkem než s deficitem, ale je tu to ALE…tento finanční plán státu přiděluje finanční omezené zdroje na zajištění zákonných povinností pro chod státu formou zákona.

Vše je na odpovědnosti vlády a její politiky. Plánovaný rozpočet by měl být reálný, věrohodný, ale pokud je svým způsobem fiktivní už po mnoho let, to není správné.

Takže, když zhrneme to, o čem se stále hovoří: pokud po roce je státní rozpočet v přebytku nebo v mínusu – jak se tedy plánoval? Měl by být vždy reálný a věrohodný. I rodina nebo firma si musí rozpočítat své finance, aby mohla dobře fungovat. Pokud to neudělá, tak to většinou nedopadne dobře. Ano, během roku se mohou vyskytnout mimořádné situace, které naruší jakékoliv finanční plánování. Ať je to stát, firma nebo rodina, pokud má příjmy nižží než výdaje, tak si musí peníze půjčit.

Příjmy státu jsou z daní nebo si je též půjčí, pokud má větší výdaje.

Otázka: a vláda si chybějící finance půjčuje kde?

Odpověď je docela jednoduchá: pokud si vláda potřebuje půjčit peníze, půjčí si je ze soukromého bankovního sektoru, občanů státu a právnických osob, za ně vydají  dluhopisy – státní cenné papíry se slibem splatit půjčku k danému datu a za tu dobu musí zaplatit úrok. Rozlišuje se vnitřní dluh a zahraniční dluh. A aby vláda mohla zaplatit úrok, musí něco více zdanit. Úrok ve formě zvýšení daní je přenesen na daňového poplatníka. Půjčku  – tyto nové peníze –  vláda vynaloží na veřejné služby a pod. Takže státní dluh – úvěr –  který je poskytnutý vládě, se stává zásadní součástí celkové peněžní zásoby v jakémkoliv státě.
Banky nakoupením státních cenných papíru si tak vytvářejí peníze – svůj zisk –  velmi snadno. Je to stejné, jako když půjčují firmám nebo jednotlivcům.

Ještě donedávna bylo půjčení peněz pro jednotlivce v České republice docela snadné. Ale s novým zákonem o spotřebním úvěru, který platí od 1.12. 2016, banky musí mnohem přísněji prověřovat bonitu klienta a klient má pevné stanovenou lhůtu na rozmyšlenou.

Několik rad pro jednotlivce, pokud máte problém vyjít s penězi:
·         V první řadě si udělejte přehled příjmů a výdajů.
·         Ignorujte nabídky na půjčky, které vám chodí z vaší banky.
·         Pokud nemusíte, nezřizujte si kreditní kartu, peníze z kreditní karty jsou velmi drahé.
·         NIKDY si nepůjčujte na dovolenou.
·         Pokud si pořizujete půjčku, úvěr na bydlení, nastavte si a dodržujte řádnou dobu splácení.
·         Pokud nemáte na splátky, dejte to svým věřitelům a bankám vědět doporučeným dopisem včas a sami navrhněte, kdy a jak budete moci svůj závazek splácet. Když to bude například kvůli ztrátě zaměstnání nebo ze zdravotních důvodů, přiložte kopii tohoto dokladu k dopisu.
·         Nepůjčůjte si více, než jste schopni splácet.
·         Snažte se vždy vytvořit rezervu 1-3 měsíčního příjmu.
·         Pokud splácíte jednu nebo více půjček, snažte se neutrácet za zbytečné věci.
·         Popřemýšlejtea zjistěte si nové – levnější – tarify za mobilní služby, internet, el. energii a domluvte se na nových podmínkách, které budou pro vás výhodnější.
·         Pokud si sami nevíte rady, poraďte se buďto se svým bankéřem nebo využijte bezplatné poradny pro dlužníky.
Když se vám stane, že nemůžete splácet včas své závazky, neodkládejte řešení, ale ihned to oznamte věřiteli a jednejte.

Proč lidé dnes a denně a nejednou ještě i v důchodu chodí do práce nebo podnikají? A proč se i ti nejlínější a nejneschopnější z nás obtěžují minimálně zajít čas od času na úřad práce nebo jiný úřad, kde se dají sehnat nějaké ty sociální dávky? Odpověď známe všichni. Je tomu tak přece proto, že my lidé potřebujeme k životu peníze. A ty nikomu jen tak samy do klína ani nikam jinam nespadnou, ty si musí každý z nás nějak opatřit. A to právě v podobě výplaty nebo nějakého jiného druhu příjmu.

Ať se nám to prostě líbí nebo nelíbí, musíme obvykle chodit do práce, abychom si na sebe vydělali. Jenže ani skutečnost, že tam chodíme a něco tam děláme, ještě není zárukou, že se budeme za získané peníze mít tak, jak se chceme mít. Naše příjmy mohou být různě velké a nemusí vždy korespondovat s tím, kolik peněz potřebujeme utrácet. A pak se my lidé prostě někdy dostaneme do složité finanční situace, z níž už nás může dostat třeba i jenom půjčka.

Ale půjčení si peněz nemusí být nutně zase až tak jednoduché. Pokud se totiž někomu nabízí solidní půjčka, je u ní obvyklé, že musí žadatel nejprve nějak doložit svoji schopnost půjčené peníze splatit, bez čehož se mu tu nevyhoví. To není jako jiné půjčky, kde člověk sice dostane peníze hned a bez prověřování, ale za podmínek, jež normální člověk neakceptuje, protože mohou být i vysloveně likvidační.

Jenže někdy chce člověk solidní půjčku, ale bojí se, že při prověřování svých finančních možností neuspěje. A co pak?

Pak bez peněz nemusí zůstat a ani nemusí hazardovat s nějakými hodně pochybnými nabídkami. V takovém případě pomůže snadno a rychle získatelná a přitom výhodná nebankovní hypotéka, kterou může mít každý, kdo se za ni dokáže zaručit zástavou své nemovitosti. A když tedy někdo nějakou nemovitost má, nemusí se strachovat, že by někdy zůstal na tomto světě bez peněz. Byť třeba jenom půjčených.

Nebankovní půjčka vám může přijít vhod v celé řadě životních situací, ve kterých v klasické bance nepochodíte. Třeba proto, že se banky nebudou o úvěru bavit s žádným žadatelem, který má záznam v registru. To proto, že každého vlastníka podobného záznamu považují automaticky za notorického dlužníka, a to minimálně do té doby, než zápis z jeho rejstříku zmizí. To může trvat několik měsíců až několik let a tak není divu, že lidí, kteří mají záznam v registru, neustále přibývá, a nic to nemění ani na tom, že mnozí z těchto lidí nutně potřebují peníze – potřebují si ty peníze půjčit.

Všichni tito lidé mohou se svou žádostí oslovit nebankovní společnost. Ta se úvěrům uzavřeným i se záznamem v registru nijak nebrání. Pokud v nebankovní společnosti požádáte o hypotéku bez registru, tak ji můžete mít. Buď za stejných podmínek jako všichni ostatní – to když váš záznam nebude nijak významný. Anebo s nepatrně vyšším úrokem, to v případě, že u vás bude mít nebankovní společnost vyšší míru rizika, že třeba úvěr nesplatíte.
V každém případě budete muset prokázat, že své závazky budete schopni splácet. K tomu je potřeba doložit výši vašich pravidelných příjmů, které musí nezbytně pokrýt jak pravidelné výdaje, tak i splátky spolu s úroky.

A tím výčet povinností žadatele o úvěr ještě nekončí. K úspěšné žádosti je potřeba poskytnout dostatečnou záruku, že budete své závazky splácet. Takovou zárukou je mimo výše vašeho příjmu nemovitost, která by věřiteli připadla ve chvíli, kdybyste splácet přestali. Ovšem pokud budete dodržovat podmínky smlouvy, tak se o svůj majetek nijak bát nemusíte. Tento závazek se nijak neliší od běžné hypotéky v bance, za kterou ručíte třeba budoucí stavbou. V obou případech platí, že jakmile úvěr splatíte i s úroky, zástava z katastru nemovitostí zmizí a vše bude stejné jako dřív.