Kam oko nedohlédne
Dalekohled určitě není žádnou novodobou technickou vymožeností. První dalekohled sestrojil holandský brusič skel Hans Lippershey. A to už v roce 1608. Jedním z druhů dalekohledů je Keplerův. Vzdálené objekty přibližuje pomocí soustavy dvou nebo více čoček. Problém je v tom, že je obraz vzhůru nohama. Hvězdářům slouží často dalekohled, který je nazýván Newtonův. Objektiv je u něj nahrazen prohnutým zrcadlem.
· Největší dalekohled tohoto druhu je ve hvězdárně v Ondřejově.
· Průměr jeho zrcadla je dva metry.
Pokud je potřeba vyrobit opravdu obrovský dalekohled této kategorie, může se poskládat z menších zrcadel.Pak připomíná složené hmyzí oko. Radioteleskop je další z pomůcek, která souží hvězdářům. Není ovšem uzpůsoben k přímému pozorování, ale k zachycování rádiových vln. Ty se následně počítačově zpracovávají. Největším radioteleskopem je ten, který je instalován nedaleko nizozemského města Assen. Jmenuje se LOFAR a nemá obvyklou parabolu. Tvoří ji dvacet pět tisíc antén, které jsou rozmístěné po Evropě.
– Nizozemsko
– Velká Británie
– Švédsko
– Francie
– Německo.
Pokud by se antény pospojovaly, vytvořily by teleskop o průměru tisíce kilometrů. Je to přibližně vzdálenost z Prahy do Paříže.
Krása vesmírná
Hubbleův vesmírný teleskopzná určitě každý. Když roku 1990 vyrazil do vesmíru, informovaly o tom všechny sdělovací prostředky (některé i vícekrát). Bylo to jistě logické.
o Hubbleův vesmírný dalekohled je pro průzkum vesmíru velice důležitý.
o Obíhá naši Zemi ve výšce šesti set kilometrů.
Také se mu říká orbitální dalekohled.Hubbleův teleskop už poskytl fotografie vzdálených galaxií. Fotografie jsou tak úžasné, že dokonce na internetu probíhalo hlasování o tu nejkrásnější. Jednou z těch nejznámějších je i fotografie, na níž jsou sloupy stvoření – oblast v Orlí mlhovině, ve které vznikají nové hvězdy.